V mateřské školce v tom jistě většina z nás měla jasno.
Ale ruku na srdce, na střední škole jsme mnozí tápali a váhali, kterým (studijním) směrem se vydat vstříc své profesní budoucnosti. Touto otázkou se zabývají naši studenti vlastně už od 2. ročníku, resp. od sexty, kdy si volí své první semináře. Nabídka seminářů je naší škole poměrně ojedinělá, pestrá a vychází z obsahu bakalářských studijních programů vysokých škol. Školní poradenské pracoviště, mimo jiné, pomáhá nejen těm méně rozhodným najít správnou odpověď.
Například minulý čtvrtek jsme se sesedly s několika zájemkyněmi ze 3. C do kruhu a do jeho středu doslova rozložily různé profese a s nimi související osobnostní charakteristiky. Přemýšlet nad otázkou, co bych chtěl dělat za povolání a co mě vlastně baví, může být někdy pro mladého člověka těžké – příliš abstraktní a neurčité, roztříštěné mezi různé zájmy a třeba i očekávání svých blízkých. V našem kruhu jsme tyto neurčité a roztříštěné pojmy a myšlenky pojmenovaly a utřídily – každá podle sebe. (S jasnější hlavou už si pak každá sama v klidu domova mohla provést jeden osobnostní test jako doplněk a ověření získaného výstupu.) Brzy zopakujeme další takové sezení a snad pomůžeme dalším uvědomit si, kdo a jací jsou a které profese by je v životě naplňovaly.
Zora Červená, školní psycholog
